Dne 29.4. se v Kytíně konal závod motocyklů do vrchu – Andělské schody. Z našeho klubu se akce zúčastnilo: 1 motocykl, 1 pokladník a 1 člen.
Jelikož jsem měl domluvené ubytování, vyrazil jsem již v pátek v podvečer, za vytrvalého májového deštíku o teplotě 5 stupňů nad nulou. Šimon přijel autem později. Po hodince jízdy jsem dorazil před pivovar, kde jsem zjistil, že replikový gumák není určen pro jízdu v dešti, a že barva z rukavic se mi přesunula na ruce. V pivovaru již probíhala veselá zábava, kde mezi místními veteránisty bylo několik jejich známých veteránistů z Francie, kteří přijeli na místní závod a příští týden na závod Křivonoska. (Mluvili francouzsky, německy a anglicky, a stejně se se mnou nedomluvili. Tak nevím, proč se učili tolik cizích jazyků). Jak všichni, co zde byli, vědí, pivo je zde výborné, do toho ještě frantíci rozlévali na ochutnávku jejich vína, a v nabídce se objevil tatarák, prostě nádhera. A ještě frantíci všem před odchodem sebrali účtenky a zaplatili za celý stůl, asi nás měli za chudáky z východu.
V sobotu po ránu jsme vyrazili na místo závodu. Sešlo se cca 50 motocyklů a velorexů, a byly zde zajímavé a mně neznámé značky. Šimon se zapojil jako pořadatel, a tak jsem myslel že pojedu sám, ale jeden z frantíků (René) chtěl svézt, tak jel jako spolujezdec. Jelo se po rovné silnici, s umělou šikanou 50 m před cílem, aby stroje nejeli cílem moc rychle. Jelo se na 2 jízdy a hodnotil se rozdíl časů (Renému se do druhé jízdy již moc nechtělo, ale jel). Nakonec byl z obou jízd tak nadšený, že mi za motocykl nabídl 25.000,- ojro, a tak už nejsem motospojka, je ze mne parašutista.
Mezi prvními třemi jsem se neumístil, a výsledková listina není dle pořadí, takže nevím, jestli jsem byl dvacátý čtvrtý, nebo padesátý. Tento ročník jsem ale měl štěstí, že se vyhlašovala zvláštní cena pro největšího pitomce na nejošklivější motorce. Tuto cenu jsem jen těsně vyhrál před místním dvojníkem Brada Pitta na motocyklu Babeta.
Po závodě bylo krátké focení před pivovarem, a potom prohlídka soukromého muzea místního veteránisty Martina. Očekával jsem hodně zajímavých věcí, ale to, co jsem viděl se nedá popsat – musí se vidět (http://www.muzeum-mnisek.cz/).
No a večer zase v pivovaru zábava, tentokrát s živou hudbou, a se stejným scénářem jako předchozí den, jen s malým rozšířením o panáky (už v 23.05 došla v pivovaru zásoba slivovice).
Nádherný nevojenský víkend plný dojmů, opečených klobás, tataráků a dobrého piva.
-nd-
Více fotografií z akce - http://veteranikytin.rajce.idnes.cz/Andelske_schody_2017/
Zdroj fotografií: Veteránisti Kytína a Chouzavé.
