V termínu 24.-27.května se konal další ročník srazu německé válečné techniky v italské Florencii. S Hertou na podvalníku jsem vyrazil již ve středu odpoledne. 1000 km s vozejkem je pořádná šichta, ale vše dopadlo dobře a ve čtvrtek v poledne jsem se již procházel po Florencii. Vyjížďka byla naplánovaná od 16. hodin. Letos jsem za Českou republiku byl jediný. Ale mezi Rakušany, Němci a Italy mám již mnoho kamarádů a tak jsem se necítil osamocen. Ve 4 hodiny jsme vyjeli na projížďku po okolí městečka Biviglione, kde bylo místo srazu. Nádherná krajina, parta stejně "postižených bláznů", fungující motorka, co víc si přát. Čtyř hodinová projížďka a pak společná večeře v restauraci. Pátek byl odjezd na projížďku naplánován již na 9 hodin a jako již tradičně, vše se dalo do pohybu přesně v 9 hodin. O Italech se říká, že pro ně čas nehraje roli, ale já mohu říct, že když něco řeknou, tak to platí, jen mne vždy zaráží v jaké pohodě. Nádherná projížďka, hodně terénních vložek, společný oběd v restauraci s pětichodovým menu a pak opět na motorku i když jsem byl ve stavu jít si lehnout do stínu a trávit. Opět super trasa a návrat do Biviglione v 19 hodin. Od 20.30 byla zas naplánovaná večeře a to v olivovém sadu s fantastickým výhledem na noční Florencii. Půlnoční návrat pod vlivem a posezení s Rakušany v družném rozhovoru do dvou hodin. Sobota 8 hodin, budík, hlava jako střep, rychle vstát uvařit čaj, posnídat a v 9 zase odjezd. Tentokrát do Florencie, kde byla půl hodinová pauza na krásné vyhlídce. Odjezd. Motání se uličkami v italském provozu s kolonou 21 sahar, jedné DKW 350, několika KdF 82 a Kdf 166, bylo pravdu náročné. V jednu hodinu příjezd do restaurace zase vražedné menu /vůbec nechápu jak můžou bejt italové tak hubení/. Italský oběd trvá dvě a půl hodiny, kdy se jim pusa nezastaví, když nejedí, tak rozpráví. Opět místo spánku hup na motorku. Přesun do soukromého vinařství, prohlídka, ochutnávka a cesta pod vlivem zpět. Dorazili jsme již za soumraku. Poslední večeře, rozloučení s kamarády a ráno odjezd zpět do vlasti. Nedělní dopolední projížďky jsem se již nezúčastnil. Cesta zpět byla náročná, ale bez problémů jsem dorazil domů. Tak zase za dva roky!
-gk-
