Jako vždy, první prázdninový víkend se konal sraz u Lehára. Letošního 30.ročníku se zúčastnilo 270ks vojenské techniky. Z našeho klubu přijela BMW R12 a 2x KdF166. V sobotu jsme po kolonách vyrazili na výstavu do Zábřehu. Na náměstí jsme se museli prostřídat. Vždy jedna kolona přijela, postála a musela odjet. Potom jsme pěknou terénní projížďkou jeli na rozhlednu, kde měl být guláš k obědu. Bohužel naše kolona jela až poslední a tak už guláš nebyl a postupně došly i klobásy a párky. Ještě, že bez proviantu nevyjíždím, tak jsem pohostil nejbližší kamarády a mohli jsme vyrazit zpět. Cestou nás čekaly čtyři brody s různou hloubkou vody. Pro vodníka to byla hračka, ale motorkáři si to užívali. Večer pak následovala společná zábava s živou kapelou. Bohužel při takovém počtu zúčastněných jsme neslyšeli vlastního slova, tak jsme prchli stranou, abychom si mohli promluvit s kamarády, které vídáme jen jednou ročně. V pravidelných intervalech nás vyháněl déšť a tak jsme mohli alespoň doplnit kalíšky. Neděle byla jako vždy ve znamení orientačního závodu. Délka 40mil. Bahýnko z nočního deště rychle vysušovalo sluníčko, které pralo celý den. Po návratu bylo naplánováno ještě plavání vodníků v nedaleké přehradě. Tak jsme během deseti minut poobědvali a vyrazili. Přehrada je v krásném údolí a mimo pár rybářů tam nebylo živáčka. Plavby proběhly bez závad a i premiéra dalšího dostavěného vozu byla úspěšná. Následovalo opět večerní posezení u kapely, tentokrát již v menším počtu, neboť polovina účastníků, převážně cizinců spěchala domů. Uctili jsme památku kamarádů, kteří už s námi nikdy nevyjedou. Bylo hrozné vidět seznam mrtvých. Občas si na někoho vzpomenu, ale vidět je všechny napsané pod sebou nebylo vůbec příjemné. Následovalo vyhlášení výsledků dopoledního závodu a ohromná společná žranice vyhraných obložených mís. K tomu plzeňská 12, dobrá muzika a kamarádi. No prostě důstojné zakončení srazu. Pondělí jen zabalení, rozloučení s kamarády a přejezd na další akci.Tak zase za rok!!!
