Na jaře jsem dostal pozvánku na sraz vojenské techniky do Slovinska na Memorial Marino Simiče. A tak jsem ve čtvrtek 1.září večer vyrazil s Hertou na podvalníku směr jih. Ráno jsem dorazil do 760km vzdálené Sežany, kde bylo místo srazu. První vyjížďka byla naplánovaná až na odpoledne, tak jsem si ještě udělal výlet do 15km vzdálené Lipice, kde je nádherný hřebčín. Nutno poznamenat, že i něco se sílou 1ps může být krásné. Odpoledne jsem se přivítal s organizátory, kamarády a spoustou stejně postižených "bláznů" a vyrazili jsme společně za doprovodu italské policie směr Terst, kde jsme si prohlédli koloniální sýpku na rýži, která za druhé světové války sloužila jako vězení a dnes je z ní památník. Další naše cesta vedla do muzea na pobřeží, kde jsme mohli shlédnout výstavu ke 110.výročí založení motocyklového klubu v Terstu. Musím poznamenat, že takovou spoustu raritních motocyklů na jednom místě jsem ještě neviděl. Řemenáče, řadové čtyřválce, hvězdicový motor v předním kole, osmiválcový motocykl, elektro motocykly, 2x Brough Superior, několik futuristických motocyklů, motocykl s obsahem 2000ccm a mnoho a mnoho dalších nádherných strojů. Večer za tmy návrat do Sežany do hotelu Safír, kde byla společná večeře a hup do peřin, protože v sobotu byl odjezd v 8:30.
Sobota opět sluníčko od božího rána, krásná projížďka do údolí řeky Pivka, návštěva Čierne jamy - obdoba naší Macochy, ale větší. Následovala návštěva místního vojenského muzea s prohlídkou bunkrů a kasemat a přejezd do Koziny, hotel Admirál a opět společná večeře. Nutno poznamenat, že v zablácených bagančatech jsem se v takovémto hotelu moc necejtil. Neděle v 8:30 odjezd na kraj Terstu k zámečku Miramare, prohlídka zahrad, společný oběd a rychlé vykoupání v moři, naložit motorku na podval a už jen cesta domů. Nádherné počasí, pěkný sraz, spousta fajn lidí, funkční motorka, co víc si přát.
