Ve čtvrtek 23. července jsem se vydal s Hertou na podvalníku do rakouských Alp na sraz vojenské techniky. 9 hodin za volantem ve 40-ti stupňovém horku nebylo nic moc, ale už večer s kamarády u studeného pivečka jsem věděl, že to bude stát za to. Páteční projížďka byla asi 80km, super kolona, super počasí, super oběd na horské chatě. Večer opět posezení s kamarády. Sobota nás přivítala občasnými mraky a předpovědí na velký déšť. Vyjížďka nás čekala v délce 140km a tak se vyjíždělo již v 8:30. Jak je v Rakousku zvykem v 8:25 všichni nastartovali a v 8:30 se jelo. O tom se mi může u nás jen zdát. Projížďka opět super krajinou a i když po obědě začalo pršet a cestou zpět lilo jako z konve, byl to super výlet. Po návratu jsem byl tak vyčerpán, že jsem padnul do peřin a probudil se až ráno. Nedělní vyjížďka na alpskou vyhlídku byla už jen krátká. Průjezd burácející techniky 680metrů dlouhým tunelem byl monstrózní, posezení na vyhlídce do údolí a pohled na horské velikány zalité sluncem mne tak učarovalo, že se mi ani nechtělo domů. Ale za rok se zase vrátím.