Dne 7. května 1945 vyrazila z Plzně kolona amerických vozidel složená z 5 obrněných vozů M8 Greyhound, 3 Jeepů, 2 vozů Dodge (sanita a radiovúz) a 2 štábních vozů - Opel Olympia a Opel Admiral do východočeských lázní Velichovky, kde v té době sídlil štáb skupiny armád Střed. Úkolem velichovské mise bylo doručit do štábu skupiny armád Střed, které velel polní maršál Ferdinand Schörner, kapitulaci Německa podepsanou 7. května 1945 v Remeši. Vyslání mise bylo zřejmě dohodnuto už v Remeši, kde Jodl spojenecké velení upozorňoval, že nemá s některými německými jednotkami, zejména těmi, které bojující proti Rudé armádě, spojení a ty neví, že je podepsána kapitulace a nemusí ukončit boje. Proto měl být do štábu skupiny armád Střed vyslán zvláštní zmocněnec OKW – oberst Wilhelm Meyer-Detring, který měl kapitulační podmínky doručit osobně.
Trasa vedoucí až 200 km za dohodnutou sovětsko-americkou demarkační linii vedla přes: Žebrák, Beroun, Praha, Poděbrady, Hradec Králové, Jaroměř, Velichovky.
Ve dnech 7 a 8. května se zúčastnil jeden člen našeho klubu coby řidič štábního vozu Opel Kadett (který měl představovat Opel Olympia a vezl plukovníka Detringa) rekonstrukce této akce. Kolona se oproti historické skutečnosti lišila pouze v počtu vozů M8 a to v počtu třech vozů oproti pěti. V úterý ráno jsme vyrazily z Plzně do zamračeného dne. Následovala zastávka ve Zdicích a konflikt z policejním bl... ehm orgánem, který nás vyhnal ze seřadiště a chtěl všechny pokutovat. Po této zastávce jsme pokračovali již bez problémů do Prahy. Prahu projela kolona pod policejním kordonem a zamířila do Hradce Králové. Během cesty byly dělány zastávky ve větších městech, při nichž probíhaly pro veřejnost přednášky o naší misi a ukázky US zbraní. Večer jsme dorazily do Velichovek, kde na nás čekalo pivo a guláš. Ubytování bylo ve stejné hospodě jako před 68 lety, jen s tím rozdílem, že dnes je hospoda zavřená a poněkud vybydlená. Druhý den dopoledne jsme položily věnce u památníku v areálu lázní Velichovky, kde dříve sídlil Schörnerův štáb a po obědě jsem se vydal již sám na dlouhou cestu domů. Počasí bylo pěkné, Praha nebyla zacpaná, a proto jsem byl navečer již doma. Opel zvládl dlouhých 500 km bez jediného problému a prošel tak svým bojovým křtem. Bezprostředně po návratu jsem se již začal balit na kvapem se blížící Rückmarsch a těšil se na nové dobrodružství.
